Zatíco republika žije tématem Klaus, nebo Švejnar, mě to nechává chladnou. Neovlivním to, a tak ať si zvolí koho chtějí. I když se musím přiznat, Klaus by se mi zamlouval víc. A nejen proto, že je na něj, podle mě, lepší pohled.
Mě hlavně zajímá, kromě jiných, čistě soukromých věcí, můj odchod do důchodu. Někomu se to může zdát legrační, až směšné, ale já se opravdu moc těším. Dožívám se důchodového věku v poměrně dobré kondici, a tak hurá do něj.
Každý den ustřihnu jeden centimetr z krejčovského metru, stejně jako vojáci na vojně, když už jim zbývalo jen 150 dní do civilu.
Podle kartářky budu žít dlouho, tak si mohu vesele plánovat a hlavně doufat, že mě zdraví nezradí dříve, než si všechny plány splním. A také, že mě nechají pracovat, neb je nad slunce jasnější, že důchod, který mi bude jen tak tak stačit na poplatky, na nějaký nadstandard rozhodně stačit nebude. Ovšem, když jsem pro zaměstnavatele stará už teď, kdo zaměstná vitální sedmdesátnici? Ale vzhledem k tomu, že za krátký čas, bude povinný odchod do důchodu v pětašedesáti, tak to snad nebude takový problém, že. Chachacha. Uvidíme.
A tak se také těšte! Máte na co. Přeji vám, abyste se ho dožili všichni. Papa.