Proč to nejde
Ráda bych trochu objasnila, proč mi trvá tak dlouho, než něco napíši. Nevím, jestli si moje kamarádky pamatují, že vůbec nějakou stránku mám, vždyť i já sama na to někdy zapomínám. Píši o tom, že se děje spousta negativního a ne příliš dobrého, a že se mi nechce psát jen o věcech, které mě zlobí.
Tak nejdříve to hezké, nebo spíš hezčí. Moje starší vnoučata začala chodit do nové školy a líbí se jim tam. Vnučka si dokonce hned první den našla kamarádku. Je to holčička, která propadla a vlastně také nastoupila jako nová. Snad to bude oběma ku prospěchu. Nejmlaší vnouček začal chodit do školky a moc se mu tam líbí, tak, že nechtěl jít domů. Snacha má práci, takže se jim snad povede trochu lépe.
I já jsem sehnala práci. To je pozitivní, ale jako všechno, má to své ale. Jsem zvyklá pracovat dost těžce, ale to co jsem tam zažila v pátek předčilo vše. Uznávám, jsem o něco starší a v tomhle věku je opravdu znát každý rok navíc. Stejně to však bylo drsné. Je vskutku nehorázné, jak zaměstnavatelé zneužívají své zaměstnance a dělají z nich otroky. Lidé se bojí o práci, a tak mlčí a dřou jako soumaři. Bohužel, i já potřebuji práci, abych se nemusela odstěhovat pod most. Také moje tukové zásoby by nevydržely věčně a za krátký čas bych byla štíhlá tak, jako jsem byla ve svých nejlepších časech. Možná to zní legračně a jako vtip, ale bohužel, není.
A teď to začíná být už trochu negativní. Vylezu z práce, a co nevidím. Jede okolo mě dodávka, kterou řídí mladá žena, telefonuje a její synek stojí na předním sedadle a naklání se z okno. Musím říci, že mě to doslova šokovalo. Takto se dnes chovají mladé matky. Jsou nezodpovědné a zaměřené jen a jen na sebe. Pak se není co divit, když se každou chvíli z TV dozvíme, že vypadlo dítě z okna, vlaku, či spadlo do žumpy, utopilo se v bazénu, přejelo je auto, atd., atd.
Jiná maminka, hezká štíhlá, drobná žena krmí svého malého,maximálně pětiletého synka hranolky, na tom by nebylo nic tak špatného, kdyby to nešťastné dítě nevážilo snad 4O kilo. Co jsem si z těchto dvou příhod vzala? Že by obě matky měli zavřít, nebo jim děti vzít.
Jiná příhodička. Stojím na Kačerově, čekaje na autobus, tak jako snad každý den. Kousek, tak metr, ode mě stáli čtyři mladší muži. Kouřili. Na zakrytých zastávkách to není dovoleno, ale to takovéto typy, kterámi ti muži byli, se takovými maličkostmi nezabývají, neb oni jsou oni, a kdo je víc. Upozornila jsem je, že se tady nekouří, ale vysloužila jsem si jen dvě větičky, ze kterých mohu citovat jen dvě slova, JDI DO......., kam že mě to poslali a jakými jmény mě počastovali si určitě dovedete představit. Nejhorší, nebo nejlepší, na tom je, že na Kačerově mají služebnu městští strážnici, kteří snad mají za povinnost takovéto přestupky sankcionovat, ale za celou dobu zákazu kouření a odhazování jakýchkoliv odpadků, jsem tam neviděla nikdy nikoho z nich po nástupištích projít Sedí si ve své služebně, užívají si hezkých dní, sem tam se projedou autem a tak jim ty dny ubíhají a ubíhají.
Vidíte, nic hezkého. A to je opravdu jen zlomeček. Kdybych měla psát o všem, zkazila bych vám jen náladu a to já nechci. A to, že se mým vnoučatům líbí ve škole, nebo že mám konečně zase práci, vás pochopitelně nezajímá. A opravdu, nic extra pozitivního se mi moc a moc dlouho nestalo, jakkoliv bych si to moc přála. Budete první, až se tak stane. Tak papa.
Náhledy fotografií ze složky Příroda(2)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář